June 05, 2015

SVĚT SE MI HROUTÍ. NEJSEM ONLINE!

Snad už jsem si ani nedokázala představit to ticho, které může vzniknout při výpadku proudu. Klasický pátek, kdy potřebujete pracovat, dodělat resty za uplynulý týden. A nemůžete. Všechny podklady v mailu. Na obrazovce černo. Nic nehučí. V podkroví se teplota blíží třicítce a jediná pomoc v podobě malého větráčku je v tahu. Propadám panice, že nic nestíhám, ale nezbývá než čekat. V tom tichu si lehnete polonahá na postel, ale kvůli tomu horku si nepřipadáte zrovna sexy. 

Za to - to ticho je vzrušující. Ještěže patent na knihtisk zatím nezrušili a já si tak můžu vzít do ruky opravdovou knížku nebo časopis, protože to jako jediné není závislé na síti. Odměnila jsem se výtiskem knížky Lahodně s Ellou, aneb obdaruje sebe sama, když to nikdy jiný neudělá (jako záminka koupit si něco novýho je to výborný!). Nejenže se na krásnou bloggerku Ellu hezky dívá, hezky se i čte a snad ještě lépe se podle toho bude vařit. Už teď si dělám zálusk na snídaňové smoothie, kaši nebo guacamole.

IMG_1030 

Spojení objevující se na začátku knihy může některé zaskočit, třeba i vyděsit. Ella je totiž bezlepkář - vegan. Nejsme jedna z těch, které podlehly trendu pšenice vás zabije, ale zhruba už půl roku se snažím dodržovat zásady bezlepkové diety. Celiakii sice nemám, ale doktoři nedokázali vlastně říct, co mi je. Neustálé problémy se zažíváním, nafouknuté břicho, léky měly buď vedlejší účinky nebo po čase nezabíraly. A tak jsem se do toho stejně jako Ella pustila s vlastním odhodláním něco změnit. Nejdřív jsem se styděla o tom mluvit - nemám potvrzenou žádnou diagnózu, jen dávám na řeč vlastního těla. Než se svěříme, někdy potřebujeme trochu popostrčit a pro mě byl tím posledním impulzem právě příběh Elly. Tak jako ona ukazuje směr mě, můžu třeba i já ukázat směr někomu dalšímu.

Po hodině nad knihou se proud rozjel. Ocitla jsem se zase v úle a božské ticho bylo fuč. Připojím se, zkontroluju poštu, Facebook, studijní skupiny, školní systém. Nestalo se nic. Svět se nezastavil. Ale aspoň já jsem na chvíli mohla. 


1 comment :

  1. Eli tohle je super článek, každý občas potřebujeme vypnout, zastavit se, je šílený, že si nedovedem představit vyjít někam bez mobilu, atd. :) já o prázdninách ráda jezdím na byt na hory, kde neni wifi a skoro ani signál, jen šumění stromů kolem :-) nejlepší relax! a s tím výpadkem proudu - to jsi mi pro změnu připomněla podzimní měsíce v Portu, kdy to bylo na denním pořádku - jenže! mně se naopak tím vypnul přímotop a začal houkat alarm, no šílená situace :D

    ReplyDelete

Thank you for all your comments!