Když jsem byla mladší, často jsem přemýšlela, jaké to asi bude, až konečně nebudu mít pihy. Znáte to, něco na sobě prostě nesnášíte. Ostatní se opalují hezky dohněda, vy jste ale bílá jak zeď a ještě k tomu vám naskáčou na obličeji ty podivné fleky. Doma mě vždycky uklidňovali, že v dospělosti se ztratí. Že to tak většinou je. Většinou. Teď je mi 24. Někdy už i trochu dospělá jsem. Ale ty pihy pořád ne a ne zmizet. Zatraceně. Už to tak vypadá, že se s nimi budu muset naučit žít. Moment. Tak jinak. Co je brát jako specifikumu, vlastní a jedinečnou výsadu být políbená sluncem? Jsou to vlastně takové malé kousky mého stylu. Pihovatého stylu.
Pieces of FRECKLED style
No comments :
Post a Comment
Thank you for all your comments!